• Úvodní stránka
• O škole
• Úřední deska
• Přehled plánovaných akcí
• Rozvrhy a suplování
• Školní projekty a programy
• Soutěže, olympiády
• Projekt Zdravá škola
• Akce 2011
• Akce 2012
• Školní parlament
• Profily tříd
• Informační centrum
• Zájmové kroužky
• Pěvecký sbor
• PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ
• ŠKOLNÍ DRUŽINA
• ŠKOLNÍ JÍDELNA
• ŠKOLSKÁ RADA
• SDRUŽENÍ RODIČŮ
• Besedy s rodiči
• Fotogalerie
• Kniha hostů
• Vzkazy a omluvenky
• Ke stažení

Akce 2011

Třídní setkání na téma Prevence dětské úrazovosti aneb jak předcházet úrazům

Podzimní třídní setkání navazovalo na srpnovou anketu o poskytování první pomoci. Česká republika se totiž řadí mezi státy s největší úmrtností dětí na následky úrazů. Ročně utrpí úraz s trvalými následky téměř 3 000 dětí a bohužel přes 200 dětí ročně v důsledku úrazů umírá. Nejvíce úrazů je při dopravních nehodách, ale i doma a ve škole.

Cílem setkání bylo prověřit, zopakovat a upevnit  "zdravotnické"  znalosti. Žáci  se dozvěděli jistě i mnoho nového.

Žáci pracovali se třemi pracovními listy (Škola a úrazy, Proč rád sportuji a Cesta do školy).

Užili si i pantomimy – předvádění sportů (dvě družstva, z každého 5 předváděčů,  vždy si střídavě losovali z  10 kartiček se sporty, předváděli, druhý tým hádal – v případě úspěchu získal bod), učitel předvedené sporty zapisoval na tabuli. Společně pak řízenou diskuzí odhadovali nejrizikovější sporty a možná zdravotní rizika specifická pro daný sport, navrhovali  preventivní protiúrazová opatření (nezapomněli i na rozcvičení, přiměřenost, zásadu neriskovat a nepřeceňovat své síly, pravidelnost a postupné zvyšování zátěže).

Při sportu samozřejmě dochází i k úrazům, někdy i s vážnými následky (rozhodně ale mnohem méně, než např. při dopravních nehodách). Žáci  se na chvíli vžili do role handicapovaných. Byli  rozděleni do dvojic. Jeden si zavázal oči šátkem, druhý mu pomáhal procházet se po třídě a navigoval. Následovala diskuze o tom, jak se cítili jako handicapovaní i pečovatelé.

Činnost pokračovala burzou nápadů k textu napsanému na tabuli JSEM NA VOZÍČKU, jaká omezení se mě týkají, kde všude potřebuji pomoc druhých lidí.  Děti  byly vedeny k empatii vůči lidem se zdravotním znevýhodněním – jak se k nim chovat, jakou pomoc mohu nabídnout, co určitě nedělat.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Učíme se navzájem

Jako již každoročně, proběhla v listopadu celostátní konference Škol podporujících zdraví. Pořádající školou byla ZŠ Lesní v Liberci. Za naši školu tuto zajímavou akci navštívily paní učitelky Lenka Grosslová a Jana Smíšková - školní koordinátorky tohoto projektu. Měly možnost zhlédnout projektové vyučování na téma První pomoc pořádáné ve spolupráci se studentkami a vyučujícími střední zdravotní školy, ukázku nové sportovní aktivity Kin - ball a vyslechly odborné přednášky na téma:

Aktuality v problematice školního nábytku, zdravé sezení (MUDr. Věra Faierajzlová, CSc.), Nesprávná výživa u dětí jako rizikový faktor chronických neinfekčních onemocnění v dospělosti (MUDr. Darja Štrundlová).

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 Osmáci soutěžili v Crowne Plaza Prague
Na senzačním 9. místě ze 100 zúčastněných (dvaceti družstev) se dne 15.11. v  gastronomické soutěži Zlatá vidlička umístili naši žáci osmého ročníku. Obstáli tak v silné konkurenci zejména pražských škol.
Umíte uplést vánočku, na čas si zapnout kuchařský rondon či v rekordním čase spořádat talíř špaget? Nejen to, ale i náročné vědomostní a poznávací disciplíny zvládli naši zástupci na výbornou.
Celá akce se nesla v duchu podpory zdravého životního stylu, ke kterému samozřejmě správná a pestrá strava neodmyslitelně patří. Pro mnohé mohla být  pomocníkem i při řešení otázek souvisejících s volbou další vzdělávací dráhy.
Kristýna Grösslová, Alice Kitzlerová, Kateřina Martínková, Matyáš Folprecht a Matěj Sojka zodpovědně reprezentovali  nejen naši základní školu, ale i naše město, kde má gastronomie dlouholetou tradici.
A pro všechny přivezli malý dárek: recept na vlastnoručně vyrobený nealkoholický nápoj:
V šejkru smícháme kostky ledu, 1dcl pomerančového džusu a malou odlivku grenadiny. Důkladně protřepeme, nalijeme do vysoké sklenice, doplníme do 3dcl perlivou vodou a podáváme s brčkem. Dobrou chuť!

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Škola plná zdraví

Naše školní jídelna  se od října zapojila do soutěže Škola plná zdraví.

Soutěžící dostanou kartičky, do kterých budou sbírat razítka (body). Za každé přihlášené a opravdu snědené zdravé jídlo dostane dítě 1 bod. Za každých 5 získaných bodů obdrží soutěžící malý dárek nebo dobrotu.
Zdravá jídla budou označena na jídelním lístku. Věřme, že se tato hra bude dětem líbit a že si zdravou stravu oblíbí.
Zapojit se může každý, kdo si u vedoucí školní jídelny vyzvedne bodovací kartičku.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Výsledky školní prázdninové ankety (v měsíci srpnu)

Na otázku Dokázal bys v případě úrazu někomu poskytnout potřebnou účinnou první pomoc potěšujících 35% respondentů odpovědělo jednoznačně ano, polovina hlasujících(52%)přiznává, že teorii znají, ale nevědí, zda by byli sami schopni první pomoc někomu poskytnout. 11% o svých schopnostech někomu přímo pomoci pochybuje (odpověď ne), znají ale alespoň kontakt – telefonní číslo na „záchranku“. Jen 2% jednoznačně odpovídají ne, tzn. nedokázal bych pomoc poskytnout.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Beseda o AIDS

Poslední květnové dopoledne patřilo v devátých ročnících setkání s panem Maxem Blanckem, pracovníkem České společnosti AIDS pomoc (ČSAP). Toto občanské sdružení bylo založeno na podzim roku 1990 a jeho posláním je přímá pomoc lidem HIV pozitivním a nemocným AIDS, prevence a boj proti AIDS. Symbolem solidarity a boje proti AIDS je známá „Červená stužka“.

A právě informace o nemoci (principu, způsobech přenosu, diagnostice a současné léčbě) a zejména efektivní prevenci byly hlavní náplní lektorovy prezentace. Mnohé žáci znali již ze školy – předmětu výchova ke zdraví. Pravděpodobně ale poprvé potkali člověka, který je sám HIV pozitivní. Zápisy  v sešitech a texty učebnic se najednou zhmotnily do skutečného člověka u tabule s krutými životními zkušenostmi – kvůli AIDS přišel o práci, bydlení i vlastní rodinu. Setkání bylo zakončenou otevřenou debatou.

A proč pan Blanck tohle všechno dělá?

Protož počet lidí infikovaných  virem HIV stále vzrůstá.

Protože na rozdíl od představy některých lidí se může nakazit každý, bez ohledu na rasu, pohlaví, náboženství nebo sexuální orientaci.

Protože nechce, aby mladí lidé opakovali stejné chyby.

Zde je několik bezprostředních dojmů našich deváťáků:

Max Blanck na mě udělal svou přednáškou velký dojem. Když začínal vyprávět, všichni se nudili. Chvílemi jsme se smáli a chvílemi nedávali pozor. Pan Blanck nám vyprávěl, kdy syndrom AIDS vznikl, povídal nám, jak se jím můžeme nakazit a naopak, jak se před ním chránit.Přednáška začala být zajímavá, ale ke konci nám všem zkameněl úsměv a zatajil se nám dech.Nikdo nevěděl, co říci po tom, co nám pan Blanck řekl, že je HIV pozitivní a přiznal svou sexuální orientaci. Takový člověk, který se postaví před hromadu lidí a řekne, že je HIV pozitivní, si nezaslouží nic jiného než velký potlesk a obdiv. Já osobně takového člověka velice obdivuji. Už vím, jaké je to setkat se s HIV pozitivním, věřte není to příjemná situace. Když si uvědomíte, že má před sebou jen kousek života, zamrazí vás v zádech. Uvědomíte si, že můžete žít šťastný život. Netopíte se v problémech, že vás někdo blízký opustil kvůli tomu, že máta AIDS. Mám z této přednášky dobrý pocit, protože mi přinesla zase něco nového do života. (Štěpánka)

Náš pocit je smíšený. Nevěděli jsme, jak se přesně zachovat, když nám pán oznámil, že je HIV pozitivní.Bylo nám to velmi líto, když nám vyprávěl svůj smutný příběh. Tato beseda nás velmi poučila a vzali jsme si z ní respekt. (Žáci 9. třídy)

Tato beseda nás velice zaujala. Hlavně proto, že vyprávěl člověk, který si tím sám prochází. Za tuto besedu ho velice obdivujeme, protože se s tím vším, co prožívá, dokáže vyrovnávat.

Co si člověk představí pod pojmem AIDS? Každý si asi představí člověka, který má všude na zádech fleky, části těla mu postupně odumírají a má další příznaky, které nám přijdou nechutné. Pan Max Blanc mi po dnešní přednášce změnil celkový pohled na svět. Ještě tak před 3 hodinami jsem si myslela, jak ten život je zbytečný. Ale on jako by mi promluvil do duše. Člověk by se přeci měl radovat z maličkostí a dávat i tu radost najevo. Bohužel si tohle člověk uvědomí, až když ví, že mu moc času nezbývá. Opravdu bych se nechtěla postavit na jeho místo a také vím, že tak otevřeně, jako mluvil on, bych asi nezvládla. Jaké to asi je? Vědět, že nám nezbývá tolik času a každá minuta by mohla být ta poslední? Asi by mi to nahánělo hrůzu, stejně jako jemu. A ještě ke všemu, když je na všechno skoro sám, protože se k němu rodina, přátelé a všichni jeho blízcí otočili zády. Vždyť to přeci nemůže být normální…místo toho, aby mu byli oporou, tak se ho štítí?! Když o všem tak povídal , o svých snech, které měl, o věcech, které by chtěl ještě udělat, mi tak nějak došlo, že my tu možnost máme, ale nevážíme si jí. Co by přece on  za to dal, aby ještě tuhle možnost měl? Myslím si, že tito lidé neměli být hned odsuzováni, protože spousta z nich má dobré srdce. Doufám v to, že jednou medicína dospěje tak daleko, že vymyslí na AIDS lék a že se alespoň lidé zamyslí nad svým zdravím a budou se chránit před touto nemocí. Tito lidé totiž nevýslovně trpí a nechci koukat na to, jak každým dnem na tuto nemoc umírá tolik lidí. Rozhodně mě tato přednáška zaujala  za poslední 3 roky nejvíce. (Eva)

Beseda byla nejzajímavější ze všech besed, co byly, bylo to i vtipné, ale potom ten pán řekl, že je HIV pozitivní a mně se zatajil dech. Je mi ho moc líto a ještě se na něj každý vykašle jen kvůli nemoci, která zabíjí a je hnusná už jen proto, co si ten člověk prožije. Max mi otevřel oči, celou dobu jsem si myslela, že ta nemoc mě nemůže potkat, ale může. Hlavně jsem si myslela, že těch lidí s AIDS anebo když jsou HIV pozitivní je málo, ale to tak není. Ani jsem se ho nedokázala na nic zeptat, protože se mi chtělo strašně brečet a při tom mám tolik otázek ohledně   Maxe a tohoto života. Chtěla bych takovým lidem pomoci, ale nevím jak. Lituji je a nechápu, proč je někteří lidé odsuzují a nechají je na holičkách, protože jsou nemocní? Tak v tom případě ti lidé nejsou normální, když takhle odsoudí člověka, který potřebuje podporu, zvednout sebevědomí a také potřebuje finančně pomoci. Chtěli by mít rodinu, ale nemohou, protože je každý odsoudí jen kvůli nemoci. (Andrea)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Semilongitudinální studie (2009 – 2011)

Dne 23.5.  již popáté navštívily naši školu pracovnice Státního zdravotního ústavu v Praze, aby nás opět změřily a zvážily.

V rámci „Semilogitudinální sledování somatického vývoje a úrazovosti školních dětí" se jedná  o sledování růstového vývoje po dobu tří let  ve vztahu k riziku dětských úrazů (zejména zlomenin a vykloubenin). Po předchozím souhlasu rodičů se měří 4 tělesné znaky (výška, hmotnost, výška vsedě a délka horní končetiny) žáků vybraných ročníků (3.,5.,7. a 9. třídy). Zároveň žáci i rodiče  vyplňovali dotazníky, kterými byly získávány další důležité údaje o životním stylu.

Jsme pyšni na to, že tímto způsobem přispějeme k rozšíření vědeckých znalostí o příčinách vzniku dětského úrazu i účinných možnostech prevence.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Třídní setkání na téma kyberšikany

1.4. proběhlo třídní setkání žáků 1. - 9. ročníku, tentokrát na téma "zdravé" práce s internetem. Učební jednotku "Umíš bezpečně pracovat s internetem a mobilním telefonem?" připravovala tradičně koordinátorka projektu ŠPZ Mgr. Jana Smíšková, tentokrát ale ve spolupráci se specialistou na osobnostní a sociální výchovu Mgr. Michalem Dubcem. Nezvyklé (ale žádný apríl) bylo i to, že nás v tento první dubnový pátek navštívili vyučující z jiných škol v rámci projektu Průzeřová témata a čtenářství, kteří se zájmem a pochvalou sledovali naši práci na projektu.

Ukázka pracovního listu, se kterým děti pracovaly:

Pracovní list.

 Skupina žáků dostane v jedné obálce rozstříhané níže uvedené informace.

Zadání pro společnou práci:

 Obálka, kterou jste dostali, obsahuje různé typy nebezpečného chování, kterému můžeme být vystaveni prostřednictvím internetu, nebo mobilního telefonu. Proto, abychom se mohli takovému chování bránit, je užitečné vědět, jak vypadá.   

 Vyndejte z obálky všechny papírky a roztřiďte je na tři hromádky. Na první z nich budou názvy nebezpečného chování, které jsou uvedeny tučným písmem. Na druhé z nich budou popisy nebezpečného chování, které jsou uvedeny kurzívou (nakloněným písmem). Na třetí z nich budou cíle útočníka, který nebezpečné chování realizuje (věty začínající slovem „Cílem“). Vaším úkolem je ke každému názvu přiřadit popis a cíl útočníka. Až to budete mít, zkuste vybrat 2-3 příklady nebezpečného chování, se kterými máte vlastní zkušenost. Nemusí jít jen o chování, kterému jste byli sami vystaveni. Patří sem i chování, které jste viděli, nebo o něm slyšeli. Příklady budete prezentovat před třídou. Prezentace by měla obsahovat název nebezpečného chování, jeho popis, cíl útočníka a otázku na publikum: „Jak byste se takovému chování bránili?“. Možné způsoby obrany si předem promyslete. Budete je moci uvést vždy potom, co získáte nápady na obranu od publika.    

Pravidelná a pedagogicky dobře připravená třídní setkání nabízejí možnost dlouhodobě pracovat se třídou jako skupinou (kolektivem) a patří mezi efektivní preventivní metody. Preventivní postupy omezují vznik nebo šíření negativních jevů ve třídě a především posilují pozitivní vztahy žáků k jejich spolužákům,  třídnímu učiteli i škole jako takové.

Třídní setkání v naší škole již tradici. Jsou realizována ve 2 - 3hodinovém dopoledním bloku formou projektového vyučování. Jejich prostřednictvím máme možnost ovlivňovat chování žáků směrem k toleranci, odpovědnosti, posilovat sociální a morální rozvoj.